Tento typ zvuku má několik kanálů, kterými jsou od sebe rozděleny jednotlivé zvukové stopy tak, že v každé může být jiný signál. Tento systém se skládá z určitého počtu reproduktorů a může (ale i nemusí) obsahovat tzv. subwoofer (= basová jednotka sloužící k přehrávání nízkých zvukových kmitočtů).
        Počet reproduktorů se označuje číslem, pak následuje tečka a počet subwooferových jednotek (standardně 1), tak např. soustava o pěti reproduktorech a jednom subwooferu by se napsala jako 5.1. Nejmodernější systémy mají 7 a více jednotek. Užívá se jich v kinech či v počítačových hrách. Na takovýchto prostorových soustavách můžeme přehrávat i běžné stereo skladby, a to dvěma způsoby. První z nich je ten, že jsou zapnuty jen dva reproduktory a ostatní vypnuty. Druhým způsobem dosáhneme lepšího výsledku, a to tak, že užijeme všechny jednotky v systému, který hudbu překóduje do daného počtu reproduktorů (jednotek) v daném systému. Tento mechanizmus bývá součastí prostorových systémů.
        Existuje mnoho formátů pro tento druh zvuku, např.: DVD Audio a Video (DVD-A, DVD-V) či SACD (Super Audio CD); Dolby Digital, MP3 Surround a Sony Dynamic Digital Sound (SDDS).