Nyní bude řeč o tzv. "pulzně codové modulaci (= PCM)" nebo-li o bezztrátovém způsobu uložení analogových zvukových dat do digitálních. A nejdříve začneme u grafu analogového signálu, kam přiřadíme osu "x" a "y". Na ose x si zvolíme čas (např. po 0,5 sekundách) a na ose "y" napětí ve voltech (např. po 1V). Obrázek je nalevo.
        Pokud chápeme předchozí odstavec, tak nyní utvoříme z analogového signálu digitální (viz. obr. napravo) A to tak, že se vžijeme do role analogově-digitálního převodníku (A/D), který tuto práci dělá. V čase 0 s naměří 0 V. Po 0,5 s znovu změří hodnotu analogového signálu a naměří hodnotu 1,6 V. Ale protože hodnoty na ose y nemůžou nabývat jiných než nadefinovaných hodnot, zaokrouhlí se na 2 V. Další měření se provede zas po 0,5 s (čili po jedné sekundě od začátku měření) a naměří -0,55 V a tuto hodnotu zas zaokrouhlí na -1 V. Stejně to udělá v čase 1,5 s a naměří hodnotu -1,49 V a zaokrouhlí ji na 1 V a v čase 2 s a naměří hodnotu 0,8 V a zaokrouhlí na 1 V. Výsledkem je digitální signál znázorněn přerušovanou čarou (na obrázku vpravo).  Ovšem nějak se nám ten digitální signál změnil, oproti tomu původnímu analogovému. Na obrázku vlevo měříme již 8x častěji (tj. 32x/s), ale přesto výsledek není příliš podobný originálnímu analogovému signálu. Důvod je ten, že máme málo nadefinovaných hodnot na svislé ose y (jen -2, -1, 0, 1, 2 V), a proto má několik měření stejnou hodnotu. Musíme mít tedy na této ose více hodnot, viz. obrázek napravo, kde měříme s přesností na 0,1 V. Zde se již trochu digitální signál tomu originálnímu analogovému podobá.
Ale pořád bychom toho moc neslyšeli. A co s tím uděláme? To je velice snadné. Zase budeme měřit častěji, třeba 44 100x za sekundu a tím pádem budeme mít na svislé ose 65 000 hodnot. Zde se již bude digitálnmí signál hodně podobat tomu původnímu analogovému. Ještě je třeba podotkout, že digitální signál je po sléze ještě vyhlazen, aby nebyl tak schodovitý.