Komprese obecně je proces, kdy se zmenšuje objem, a ani v počítačové terminologii tomu není jinak. Zde v tomto konkrétním případě zmenšujeme velikost zvukového souboru, respektive dat, aby nezabíral tolik místa na pevném disku či jiném médiu a dalo se s ním lépe manipulovat. Rozlišujeme tyto základní typy:

• Komprese neztrátová
• Komprese ztrátová

        Tento druh komprese znamená, že se neztrácejí data a lze i po dokončení komprimace znovu obnovit původní data beze ztráty. Hodně lidí si říkají, jak je možné, něco komprimovat beze ztráty. Zkusme si to přiblížit na následujícím příkladě:
        Potřebujeme koupit 5 housek. A můžeme jít do obchodu a říci, že chci 1 + 1 + 1 + 1 + 1 housek a nebo říci rovnou, že chci 5 housek. V prvním případě by z nás prodavač moc velkou radost neměl. Ale kdybychom řekli rovnou, že chceme 5 housek, tak ušetříme čas sobě i druhým. To určitě každý cítíme. A to máme jen 5 housek, teď si představme, že bychom jich chtěli koupit stovky, to bychom nakupovali celý den jen housky. A přesně takhle to funguje při bezztrátové kompresi. Data, která potřebujeme uložit, jsou ty naše "housky". A pak záleží na konkrétním kodeku*, který užijeme a on rozhodne, jak bude probíhat komprese. Zamozřejmě se pak zohledňuje kvalita a typ dat, co ukládáme. Kompresních algoritmů je celá řada a není cílem je tu popisovat, jde mi jen o určitý platný princip.

        Naopak komprese ztrátová je příklad, kdy se data ztrácejí nenávratně pryč a nelze je obnovit do původní podoby.
Samozřejmě, že pokud budeme chtít obrázek např. zvětšit, existuje spoustu možností, jak "dodělat" ztracená data. Tento postup se nazývá převzorkování či interpolace (hlavně u grafických souborů). Je nutné však podotknout, že takto vzniklá data jsou jakým si "výmyslem" algoritmů**, který na základě obecně platných pravidel dané hodnoty dopočítává. Tato data se ovšem neshodují s původními daty, jen se je snaží napodobit. Je řada ztrátových kodeků, které se liší kvalitou komprese a typu komprimovaných dat. Nebo-li každý kodek má své optimální použití, např. AMR je dobrý na zachycení lidského hlasu a WMA je dobrý na hudbu (podrobněji dále).

        je poměr velikosti souboru před kompresí a velikosti souboru po kompresi v bajtech. Udává účinnost kompresního algoritmu.